Za Grafikou roku 2004 Hned na začátku je zapotřebí podotknout, že soutěž Grafika roku představuje jedinečný fenomén na české výtvarné scéně. Neexistuje totiž žádné jiné tak velkoryse a komplexně pojaté fórum, kde se dá v rámci jednoho záběru spatřit, konfrontovat a hodnotit průřez současnou grafickou tvorbou v jejích různých a proměnlivých podobách. Rozmanitost grafiky ve smyslu technických postupů a následných konkrétních jevů je její velkou výhodou, paradoxně však také jakýmsi jejím kamenem úrazu. Grafická tvůrčí senzibilita se tradičně promítá do klasického volného listu nebo do svrchované ilustrace schopné vlastní svébytné existence. Projevuje se jako autorská kniha, která se stává celistvým materiálním a koncepčním předmětem autorových záměrů. V moderním věku však grafický výraz prolomil hranice historicky daného formátu závěsného listu či knižní stránky, našel třetí rozměr jako papírový objekt či instalace, vstoupil do dialogu s dalšími médii, a tím se jeho pole působení stalo téměř neomezeným. Grafice se podařilo svléknout dusivý kabát přísně omezené kategorizace, je stále více specifickou tvůrčí mentalitou, která se zhmotňuje v překvapivě pestré škále prostředků. Od 60. let 20. století se grafika nachází ve stále se prohlubující symbióze s překotně se vyvíjecí počítačovou technologií. Estetika a postoje, spojené s výslednou "elektronickou vizí světa" dnes zpětně ovlivňují způsoby vyjadřování tradičními grafickými technikami, především litografií a serigrafií. Grafika se proto v současné době ocitá v situaci, pro kterou je charakteristická bohatá pluralita ideových záměrů a technologických postupů. Ve stále volnější a plodnější komunikaci mezi různými technickými polohami se postupně vytrácí smysl dřívějších konzervativních obav o její "čistotu" či dokonce o její přežití. Ukázalo se, že experiment a tradice jsou schopny se navzájem podněcovat. Nesmírně široký a různorodý kontext soudobé grafiky se však stává skoro neuchopitelným z hlediska úsilí o jeho mapování a zpřehlednění pro laického diváka. Každý projekt, který si klade za cíl tento náročný úkol alespoň dílčím způsobem splnit, je proto nesmírně důležitý. Grafika roku 2004 se této veliké výzvy ujímá již po jedenácté. Představuje demokraticky pojatý pohled na současnou grafickou scénu, jednu z nejvýraznějších a (zejména v zahraničí) nejoceňovanějších oblastí české kultury vůbec. Z předložených prací bylo členům jednotlivých porot jasné, že jejich celková úroveň se dlouhodobě neustále zlepšuje, že ti, kteří své práce přihlásili, stanovená pravidla soutěže více respektují. Důkladně prohlédnout mnoho desítek grafik během jednoho dne, v mnoha případech navíc při prvním setkání s dílem zúčastněných autorů, vyžaduje od porotců velkou míru soustředěnosti a zároveň schopnost úzce spolupracovat při důsledném hodnocení. Jsem přesvědčen, že kvalita zaslaných prací našla adekvátní odezvu v tom, jak odpovědně a profesionálně byly posouzeny. Mohli jsme sledovat poslední tvůrčí vývoj u známých osobností, objevila se však i nová jména, která obohacují celkové spektrum grafického dění nejen o inovační formální či technická řešení, ale také o originální myšlenky a citové vjemy. Věřím, že návštěvníci všech věkových kategorií i různého názorového založení najdou na výstavě Grafika roku 2004 práce, které jsou jim blízké. Doufám však, že zároveň využijí vzácnou možnost přemýšlet nad dalšími, jim dosud neznámými polohami grafického projevu a získat tak hlubší celkovou představu o této důležité oblasti současné vizuální kultury. Richard Drury, hlavní předseda soutěže Grafika roku 2004