12. ročník soutěže Grafika roku 2005 - životopisy oceněných autorů

JAROSLAVA SEVEROVÁ Narozena 1. 4. 1942 v Praze, kde žije a pracuje. Studia: 1960–66 AVU Praha, prof. Tittelbach. Členka skupin Geometrie a Californian Society of Printmakers, sdružení Hollar. třikrát získala cenu Grafiky roku (2001, 2002, 2004). Granty: 1987 Graphica Atlantica, Reykjavík, 1992 British Council. Od r. 1992 vyučuje na Institutu výtvarné tvorby Fakulty architektury ČVUT, kde v r. 1994 založila specializovanou výuku počítačové grafiky pro architekty. V r. 2002 přednášela a vedla mezinárodní workshop počítačové grafiky na Academie Bellas Artes ve Valencii. Zastoupena v domácích a zahraničních sbírkách (např. Muzeum současného umění, Sao Paulo; British Council Collection; NG Praha, NG Washington ad.). Od r. 1976 uspořádala přes dvacet autorských výstav doma i v zahraničí (1993 Špálova galerie, Praha; 1994 České kulturní centrum v Berlíně; 1995 Galerie umění v Ostravě; 1996 Západočeská galerie v Plzni, Galerie umění Karlovy Vary; 1998 Pražský hrad, Starý palác; 2003 Klatovy Galerie U bílého jednorožce, 2004 Galerie moderního umění, Roudnice ad.), byla zařazena do více než šedesáti kolektivních a konceptuálních výstav grafiky, plastiky, instalací (práce se světelnými zdroji, fotografií, počítačem) doma a v zahraničí (mj. 1968 International Graphic, Wiener Sezession, Wien; 1970 World Exhibition, Osaka; 1981 XV. Bienal de Sao Paulo; 1984 Biennale Cracow; 1987 Graphica Atlantica, Reykjavík; 1988 Forum, tržnice, Praha; 1989 International Art Exposition, Chicago; 1990 Pocta Jindřichu Chalupeckému, Národní galerie, Praha; 1991 Triennale Cracow, Art Basel, Jiná geometrie, Mánes, Praha; 1993 Geometria Bohemia, Muczarnok, Budapest; 1994 Minisalon, The World Financial Center Courtyard Gallery New York, Česká grafika šedesátých let, Národní galerie Praha; 1995 Light and Art, Národní technické muzeum, Praha; 1997 Socha a objekt, Zichyho palác, Bratislava, Tchechische Grafik, Kunstverein, Halle; 1999 Umění zrychleného času, České muzeum výtvarného umění, Praha, Přírůstky sbírek státních galerií Pražský hrad; 2000 Alfa 2000 Omega, Portheimka; 2001 III. mezinárodní triennále grafiky, Praha Palác Adria; 2003 7 International Biennial in Gyor, Maďarsko, Budiž světlo, Moravská Galerie, Brno, 2003–04 Eurografik Moscow 2004 - European Integration Bridge, Oldew Manage Moscow; 2005 Quinze graveurs tchéques – Galerie de Wégimont, Liége, Česká grafika 60. let, České centrum v Paříži, Paříž, Pražské ateliery, Novoměstská radnice, Praha. VOJTĚCH KOVÁŘÍK Narozen 23. 3. 1976 v Kolíně. Studia: 1992–1995 Střední průmyslová škola grafická, Praha, obor propagační výtvarnictví – grafická úprava tiskovin; 1995–1997 Vyšší odborná škola grafická, Praha, knižní a novinová ilustrace a grafika; 1997–2003 Fakulta výtvarných umění Brno, kresba a grafika (James Janíček; Margita Titlová-Ylovsky). Věnuje se především technice linorytu a sítotisku. Ve svých velkoformátových linorytech zkoumá možnosti transformace prostoru do plochy tisku, pomocí ztvárnění motivů, které samy v sobě obsahují průhledy do prostoru za nimi i odraz prostoru před nimi. V poslední sérii pracuje s ručně odrývaným rastrem způsobem běžně používaným v průmyslové reprodukci. V roce 2004 byl vyzván k účasti na Mezinárodním trienále grafiky Praha - Lino technika XX. stol. v digitálním věku a získal 1. cenu. Ocenění v soutěži Grafika roku: 2003 statutární cena Pražské plynárenské, 2002 čestné uznání v kategorii studentských prací. JITKA VÁLOVÁ Narozena 13. 12. 1922 v Kladně. Malířka a grafička. Studia:1945–50 VŠUP Praha, prof. Filla. Od 1954 členka Trasy, 1957–69, 1991–92, 1994 obdržela cenu J. G. Herdera spolu se sestrou Květou. Nadání ji předurčilo k figurálnímu obrazu, na němž rozvinula svou osobitost v neustále obnovovaném poměru stálosti a proměnnosti. Ústředním motivem její tvorby je zápas v mnohovýznamovém podobenství, tedy i zápas tvůrčího procesu. Spontánně včleňuje svou tvorbu do proudu nové figurace. Obrazy většinou velkých formátů provázela kresbami tuší, uhlem, pastely i grafikami. Tragismus a smutek tělesné tvary odhmotňují a dávají jim psychické napětí. (EP, Nová encyklopedie výtvarných umělců, Academia, 1995) ALEŠ LAMR Narozen 12. 6. 1943 v Olomouci. Studia:1960–64 Uměleckoprůmyslová škola v Brně, poté pracoval jako asistent režie na Barrandově. Věnuje se malbě, grafice (litografie, hlubotisk), plastice (klasické materiály, keramika, sklo, porcelán) a designu. Od přelomu 60. a 70. let, kdy navrhoval plakáty, krystalizoval jeho osobitý styl pod vlivem pop-artu a nové figurace v charakteristické syntéze “lamrovsky” stylizované grotesky .Je zmiňován i v souvislosti se současnými komiksovými projevy, které se v českém umění zřetelně projevily v dílech i dalších umělců. Pro jeho dílo je příznačná tvarová hravost, plošná nelomená barevnost jasných tónů a odosobněná kresba. Od r. 1968 uspořádal na dvě desítky samostatných výstav v domácích i zahraničních galeriích a muzeích (z posledních Míčovna Pražského hradu, Městská galerie Telč, 2005). Je zastoupen ve významných domácích i zahraničních veřejných sbírkách. MICHAL KUTÁLEK Narozen 3. 10. 1979 ve Vyškově na Moravě. Od dětství ho ovlivňovala osobnost dědy Raimunda Zbořila, sběratele, člena SČUG Hollar, vyhlášeného tiskaře z výšky (spolupracoval např. s O. Janečkem, V. Komárkem, Z. Mézlem, L. Jiřincovou, M. Hourou, J. Lieslerem, K. Svolinským ad.). Absolvoval Gymnázium v Uherském Hradišti. • V současnosti studuje poslední ročník Fakulty architektury ČVUT. S klasickými grafickými technikami se seznámil ve volitelném ateliéru doc. Lenky Vilhelmové. Grafický výraz rozvíjí dále u doc. Vratislava Ševčíka. Zpočátku využíval své kresby, které převáděl do počítačového prostředí, v němž je dále upravoval a později kombinoval s možnostmi 3D programů. Poslední práce je již celá “softwarová”. Jejím předobrazem je architektonický projekt Take off house, který byl nominován na cenu Olověný Dušan. • V řadě jeho kreseb a grafik lze vystopovat vliv architektonického dekonstruktivismu. Pracoval ve studiu známé české architektky Evy Jiřičné. V dosavadní praxi se zabývá návrhy interiérů, včetně nábytkového designu, dále návrhy rodinných domů až po rozsáhlejší urbanistické úlohy. Na poli architektury sklidil několik úspěchů v českých i mezinárodních soutěžích, např.: 2. cena, Zastřešení Braunových soch v Kuksu; čestné uznání, Students and Young Architects Competition, Glasshouse, Pilkington 2002; 1. cena, rekonstrukce návsi v Topolné; 3. cena, rekonstrukce Masarykova náměstí v Uherském Hradišti a další. • Volnou grafickou tvorbu chápe jako vedlejší proud hlavního oboru – architektury. Přesto již při své první účasti v soutěži Grafika roku 2003 získal čestné uznání za Okno z ateliéru 2. Příležitostně se věnuje tvorbě užitého grafického designu (sazba knih, firemní corporate design, reklama atd.) Své projekty publikoval v řadě odborných časopisů, m.j. v knize Demonstrating Digital Architecture a vysokoškolských skriptech. ADÉLA JANÍKOVÁ Narozena 8. 1. 1981 Praha. Studia: 1999–2001 Vyšší odborná škola grafická Hellichova, od r. 2001 Akademie výtvarných umění Praha, ateliér grafiky, doc. Jiří Lindovský. V r. 2002 získala ateliérovou cenu. V letním semestru 2004 pobývala na stáži v ateliéru grafiky na Akademii sztuki v Poznani. Zabývá se kresbou, malbou a grafikou a knižní ilustrací. • “Soutěžní grafika patří do tématu ”Věci, vědění a vidění”, které vyplynulo z rok trvajícího soustředění na nejbližší prostor a věci okolo mě. Pracovní stůl, chodba, terasa za domem. Pozorováním důverně známých věcí jsem odhalovala, jak uvnitř mé mysli vypadají docela jinak, než jak jsem zvyklá je zakreslovat. Některé vnímám jako užitečné nástroje, v jiných nacházím vzpomínky a příběhy… Vidím jejich vnitřek, a hned také jejich odvrácenou stranu, můžu je v myšlenkách rozebírat na součástky, dotýkat se jich pohledem a vidět, zda hřejou či chladí. Experimentovala jsem se strukturálním tiskem z povrchu desky, kterou jsem postupně pokrývala množstvím vrstev nitrolaku. Vlastnosti této netradiční techniky se mi výborně hodily. Ve struktuře štětcem malovaných vrstev věcí zůstává dojem hmoty, jsou vidět vrstvy předmětů, jak leží přes sebe a vznikají průhledy skrz jejich shluky, které překáží vnímání čistého papíru.” (A. J., Praha, 2.prosince 2005) PETRA JUŘENČÁKOVÁ Narozena 26. 11. 1985 v Uherském Hradišti. V současné době bydlí v Kunovicích. Studia: 2001–2005 obor Propagační výtvarnictví na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Od r. 2005 Institut pro umělecká studia Ostravské univerzity, obor Grafický design, u prof. Eduarda Ovčáčka. Dosud se zabývala volnou i užitou grafikou a také krátce knižní tvorbou. Nejvíce ji zajímá užitá grafika a písmo. KVĚTA PACOVSKÁ Narozena 1928. Studia: 1951 absolvovala VŠUP (prof. Filla). R. 1992 působila jako hostující profesor vizuální komunikace na Vysoké škole umění v Berlíně. Laureátka Ceny Vl. Boudníka 2001 za grafickou tvorbu. Pracuje s papírem, kovem, dřevem a dalšími materiály. Zabývá se malířstvím, grafikou, grafickým designem, ilustrací, koláží a intermediálními projekty, prostorovými konstrukcemi a tvorbou knih, zvláště dětských, které jí přinesly mezinárodní ohlas. Experimentální práce s knihou, kterou metodicky rozvíjí od počátku 60. let, vyústila na konci 80. let v dotykových trojrozměrných knihách, za něž autorka získala prestižní ocenění (např. několik zlatých medailí Mez. knižního veletrhu IBA Lipsko, Nejkrásnější kniha Rakouska 1991, Cena H. Ch. Andersena 1992). Několikrát byla oceněna kniha Alphabet. Od poloviny 80. let byly její knihy překládány předními světovými nakladatelstvími do němčiny, japonštiny, slovenštiny, francouzštiny, italštiny portugalštiny, čínštiny… Úhelným kamenem kreseb, koláží, knižních projektů se stala symbióza slova a obrazu, hlavním výrazovým médiem papír. Pojetím znakové typologie rozvíjí zásady konstruktivistické typografie, konceptuálního umění, vizuální poezie, které jsou o to vzácnější, že jsou určeny k rozvíjení kreativity a intelektu dítěte. Uspořádala desítky autorských výstav v prestižních světových muzeích, je zařazována do tematických výstav v oblasti knižní tvorby (Česká autorská kniha, Univerzitní knihovna Berlín, 1999; Česko-francouzská autorská kniha, Centrum autorské knihy, St. Yrieix, 2002). R. 1999 jí byl udělen titul Honorary Doctor of design na Kingston University ve Velké Britanii. Řadu cen obdržela v kategorii nových médií (viz ocenění). V r. 2003 navrhla koncept a grafický design pro mezinárodní knižní výstavu v Taipei. Současně také vytvořila návrh vlastního pavilonu a katalogu “Květa Pacovská Taiwan 03”, roku 2004 navrhla architektonický projekt výstavy knihy “Un livre pour Toi”. Ocenění (výběr): 2000 Grand Prix, Möbius International des Multimedias, Paříž; Cena pro nová média za CD-Rom, Bologna; Multimedia Grand Prix, Tokio; Cena kritiků, Mezinárodní bienále, Brno; 1. cena, CINEKID 2000, Amsterdam; 1999 Premio Andersen, Liberia dei ragazzi di Milano; Cena Milia d’Or, Cannes; Grand Prix, Osaka Multimedia Awards; čestné uznání, Salon du livre de Jeunesse et Seine, Saint Denis; čestný diplom, Rakouská cena za dětskou knihu, Vídeň; Cena pro nová média, Bologna; Cena 145 Luchs, Die Zeit & Radio Bremen; 1998 První cena v kategorii CD-Rom, Ashai Shimbun; Cena Sony Electronic Book MEBIC; Zvláštní cena Bologna Ragazzi; 1997 Grand Prix, Möbius International des Multimedias, Paříž; Cena Johanna Gutenberga, Lipsko; 1996 a 1995 Die schönsten deutschen Bücher, Frankfurt nad Mohanem; 1993 Stříbrný štětec, Amsterdam; Zlatá litera, Frankfurt nad Mohanem/Lipsko; Cena za grafiku, Bologna; Critici in Erba, Bologna; 1992 Cena Hanse Christina Andersena, IBBY; 1991 Deutscher Jugendliteraturpreis, Mnichov; Die Schönsten Bücher Österreichs, Vídeň; 1988 Grand Prix, Premi Catalonia d’illustració, Barcelona; 1983 Zlaté jablko, BIB, Bratislava; 1965 Grand Prix, BIB Bratislava. JINDŘICH RůŽIČKA Narozen 1947. Studia: 1968 absolvoval AVU Praha, prof. Čepelák. Získal následující ocenění: 1978 čestné uznání na 5. Medzinárodném bienále dřevortyu a dřevořezu, Banská Bystrica; 1986 cena a medaile na 8. Internationale Grafik Triennale Frechen; 2003 Cena SČUG Hollar za komorní grafiku; 2003 Cena v soutěži Grafika roku – kat. malých formátů. Od roku 1980 uspořádal přes dvacet samostatných výstav především v Praze a Broumově i v zahraničí (Sofie, Perugia). Účastní se mezinárodních periodických soutěží, domácích i putovních výstav české grafiky. Hlavním zájmem grafické tvorby se stal linoryt, k jehož umělecké rehabilitaci významnou měrou od 70. let přispíval. Východiskem prací jsou do počátku vlastní fotografie. Automobilové a motocyklové závody vystřídaly v polovině 80. let scenérie horizontálně rastrovaných “spících měst” a skladišť, blízkých poetice magického realismu. Od konce 80. let se jeho zájem upnul k malířství, které zpětně ovlivnilo současné linoryty, k nimž se opět vrátil, v barevném řešení, ale i tématech zabývajících se pozoruhodnými bludišti a labyrinty. Odrývané, vícebarevné grafiky malých formátů se vyznačují noblesním provedením a dokonalostí soutisku. Geometrická podoba je zjevně výrazem umělcových metafyzických úvah o prostoru jako dalších možných dimenzích naší existence. (SH) DALIBOR SMUTNÝ Narozen 1964 Hořice v Podkrkonoší. Studia: 1982–88 AVU Praha (prof. Čepelák), kde od r. 1991 vyučuje grafické techniky jako odborný asistent. Zabývá se malbou, hlavně však grafikou – sítotiskem (1999–2001 putovní výstava Česká serigrafie – Staroměstská radnice Praha, DU Opava, SG Zlín, GMU Hradec Králové, SG Banská Bystrica) a litografií (1999 Mezinárodní výstava litografie Praha-Varšava). Především ho zaujala technicky obtížná mezzotinta, jíž se i celosvětově věnuje hrstka současných grafiků. Technicky zcela unikátní jsou barevné soutisky z několika matric mimořádné i svou velikostí, za které byl několikrát oceněn v soutěži Grafika roku (1999, 2001, 2002, 2005). Zatímco v obrazech námětově dominuje krajina (individuální výstavy s názvem “Zahrady” 2001–05), v grafice interpretuje přírodní detaily květů a vegetace s hlubokým respektem k intimnímu rozměru černobílého tisku. V tomto smyslu také rozvíjí odkaz svého učitele prof. Čepeláka. Uspořádal desítku samostatných výstav, zúčastňuje se výběrových tematických výstav (Mladí grafici z Prahy, Vídeň, 2000; Magické číslo “TŘI”, Galerie Caesar, Olomouc, 2001; Konfrontace polské a české grafiky, Krakov, 2001; Česká grafika, Mánes, 2002; 10 českých grafiků – putovní výstava Záhřeb, Portoriko, Mexiko, 2003–2006) a mezinárodních soutěží (Mezinárodní trienále grafiky Győr, Maďarsko, 1993; Mezinárodní trienále grafiky Praha 1995, 1998 ad.). BERENIKA OVČÁČKOVÁ Narozena 7. 2. 1964 v Ostravě. Žije a pracuje v Praze, členka SČUG Hollar. Studia: 1978–82 Gymnázium v Ostravě, 1986–1991 Akademie výtvarných umění v Praze (ateliér malby a grafiky). • V letech 1992–2002 realizovala deset samostatných výstav, především grafiky, temperových maleb a akrylových maleb na papíře (2002 “Berenika Ovčáčková: Deset let grafické práce, 1992–2002”, GVU Ostrava & GVU Karlovy Vary –Ostrov, 2004 “Berenika Ovčáčková: Serigrafie”, OG Liberec, 2005 České centrum v Budapešti, v plánu na rok 2006 České centrum v Bruselu). Od r. 1991 se zúčastnila cca tří desítek společných výstav. Od r. 1994 se pravidelně účastní každoroční přehlídky “Grafika roku”. • V poslední době se věnuje grafice – hlubotisk, serigrafie a digitální grafika. Výrazem své tvorby se pohybuje v okruhu nové figurace, pop-artu a grotesky. Využívá všech technických a vizuálních možností serigrafie, její barevnosti, monumentálnosti, ale na druhou stranu také lapidárnosti. Oproti tomu digitální grafika jí umožňuje pracovat v neomezené barevné škále a rafinovaně využívat vybrané detaily. Téma výtvarných prací Bereniky Ovčáčkové lze stručně charakterizovat takto: reflexe dětství, uzavřený prostor, ve kterém se schyluje k nenadálým střetům, možnost i nemožnost dialogu bytostí a věcí, erotika. VRATISLAV ŠEVČÍK Narozen 18. 4. 1953 v Prostějově. Studia: 1972–1978 Akademie výtvarných umění v Praze (ateliér prof. L. Čepeláka); 1980–2004 odborný asistent a od r.1997 docent Ústavu výtvarné tvorby FA ČVUT v Praze; od 2004 docent na Katedře architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze. Pracuje v oborech malba, volná a užitá grafika. Svými díly je zastoupen ve veřejných i soukromých sbírkách doma i v zahraničí (Národní galerie v Praze, Ministerstvo kultury ČR, Památník národního písemnictví v Praze, Frederikshavn Kunstmuseum v Dánsku, Ministerstvo zahraničních věcí ČR a další). Jeho tvorba se pohybuje na pomezí figurace a lyrické či expresivní abstrakce. Je zřejmé, že Ševčíkovu tvorbu určují osobní zážitky, konflikty “poetické duše” s moderní civilizací a všudypřítomnou absurditou. Vratislav Ševčík do sebe vstřebal rozporuplnou atmosféru 60. i 70. let, odkud vychází jeho malířský rukopis. Prostředky krásné malby jsou doslova znečišťovány technickými artefakty, banalitou a dalšími fenomény tzv. moderního života… Strhující je přitom dynamika jeho malířského gesta, uvolněný pohyb, hledání řešení v charakteristické zkratce. Samozřejmě že stejné momenty nalezneme i v Ševčíkově grafice, která souběžně sleduje malířskou tvorbu – a je dokonce jisté, že se jedná o spojité nádoby kdy jeden žánr ovlivňuje druhý. Do obrazů pronikají zřetelné grafické prvky a do grafiky pak přecházejí projevy ryze malířské.(Výňatek z textu dr. Josefa Kroutvora)