13. ročník soutěže Grafika roku 2006 - životopisy oceněných autorů

MIKOLÁŠ AXMANNN
Nar. 24. 2. 1955 v Prostějově. Studia: 1970–1974 SOŠV Praha, 1978–1983 AVU Praha (grafická škola L. Čepeláka), 1983 Academia Sn. Carlos México, 1992–1995 postgraduálně PF UK Praha – neukončeno. Zastoupení ve sbírkách: National Gallery of Art Washington, D.C.; Národní galerie Praha; Ministerstvo zahraničních věcí ČR; TGP México City; Muzeum Győr; Arcibiskupství Krakov; ČNB Praha; Oberwil, Psychiatrische Klinik-Zug; Banská Bystrica – sbírka dřevořezu; Nadace Hollar; Městská nadace Eichstätt. Věnuje se kamenotisku, malbě. Autorské knihy: Zlatá brána otevřená 1984; Saxa Loquuntur – průvodce světem kamenopisu 1996; Malé cvičení v tisku – umění interpretace 1998; Abstinenční tisky 2001. Pedagogická činnost: FA ČVUT 1990–1992; VŠUP Praha 1992–1997; Ústav umění a designu ZČU Plzeň v současnosti. Výstavy: Od r. 2003 uspořádal 28 individuálních prezentací, účastnil se několika desítek domácích a zahraničních kolektivních výstav. Workshopy: Kámen – průvodce světem tisku, Leuven 1996; Saxa Loquuntur, VŠUP Praha 1997; Malé cvičení v tisku, Brusel 1998; Tisk beze strojů, Brusel 2003; Wirrwaar und Ordnung, Oberwill 2003; Kniha necelá o otiskování, SUPŠ Uherské Hradiště, VOŠ sklářská Nový Bor 2006. Některá ocenění: Bienále portrétu Tuzla 1986; I. mezinárodní bienále Sapporo 1991; Grafika roku 1994, 1995, 1998, 2001, 2005; Cena města Györ 1997; Cena města Varšava 1999; Cena Nadace Hollar 2004. „Po ukončení studia se věnuji systematicky především přímému otiskování litografického kamene v celé škále možností. V poslední době kladu větší důraz na práci beze stroje, která je jedním z předpokladů větší míry svobody výrazu. Podstatný díl mých profesních aktivit je svázán s možností pracovat v různých studijních prostředích. Poslední tři roky mám příležitost podílet se na velkoryse zahájeném projektu vzniku umělecké fakulty při ZČU Plzeň, kde kamenotisk získal silné zázemí.“

JAN JEMELKA
„Narodil jsem se 3. května 1953 v Praze. Žiji a pracuji v Olomouci-Hodolanech, kde jsou kořeny naší rodiny. Otec Miloslav Jemelka byl akademický malíř, zemřel však v třiceti pěti letech. Studoval jsem malbu v letech 1968–1972 na SUPŠ v Brně, a potom 1972–1978 na AVU v Praze u profesora Jana Smetany. Na konci studia na Akademii jsem se začal soustavně zabývat grafikou, zřejmě také pod vlivem své matky, grafičky Jany Jemelkové. Od r. 1980 vystavuji obrazy i grafiku; tehdy jsem se seznámil s architektem Tomášem Černouškem. Toto přátelství mně přivedlo k výtvarným realizacím v architektuře. Fascinující práce se sklem mě přitahovala natolik, že jsem se začal zabývat tvorbou okenních vitráží, převážně do sakrálních prostorů. Rok 1980 byl pro mě důležitý i tím, že jsem se oženil s Alenou Bartoňkovou, v roce 1982 a 1985 se nám narodili synové František a Vojtěch. Má trvalá spolupráce s uměleckým sklenářem Petrem Kolínským a dílnou GV z Bakova nad Jizerou začala v roce 1982. Do dnešního dne jsme dokončili na třicet realizací v architektuře. V přelomovém roce 1989 jsme se spolužákem a kamarádem z AVU, sochařem Otmarem Olivou připravili společnou výstavu v olomouckém Vlastivědném muzeu. Výstava byla nejprve zakázaná, ale díky uvolnění politických poměrů se nakonec realizovala i s reprízou v pražském Atriu (1990). Seznámení s teologem Tomášem Špidlíkem SJ, dnešním kardinálem, tvoří v roce 1994 další důležitý předěl. Od roku 1995 pracuji na vitrážích pro kostel Panny Marie Matky církve ve slovinském Mariboru, realizovali jsme zde již 160 m2 barevných oken. Tvorba volné grafiky je pro mě jakýmsi deníkem; snažím se zde metaforicky vyjádřit co zažívám. Barevný dřevořez pojímám jako malíř; plochou, konturou, barvou, strukturou a světlem se dostávám blízko ke skleněným vitrážím. Pokorná rukodělná práce při rytí dřevořezu je střídána ohněm otisku desky na papír, který je okamžikem odměny nebo další práce a nejistoty. Papír může „hořet, ale neshoří“, to je moje motto. Grafiku ani práci se sklem jsem nikdy nestudoval, proto se tady cítím nejsvobodnější. To vše se děje při vědomí vděčnosti k malířství, které mi studiem pomohlo k hledání základů umění a dalších cest v něm.“

LUCIE NOVOTNÁ
Nar. 30. 5. 1972. Studia: Kurzy kresby na VŠUP u prof. Borise Jirků, malba v atelieru Praga Prima. Od r. 2002 AVU Praha (intermediální atelier prof. Knížáka), od r. 2004 at. Grafika I. (doc. Lindovský). Výstavy: 1999 výstava obrazů v klubu ND; 2000 výstava fotografií v Paláci Akropolis; 2003 společná výstava Wortnerův dům AJG; 2005 společná výstava galerie Art Factory a galerie XXL Louny; 2006 účast na mezinárodním výtvarném sympoziu LABE-ELBE v Zubrnicích. „Podněty, inspirace a témata se ke mě dostávají především skrz zajímavá setkání s lidmi, nebo setkáními s krajinou. Důležitou roli v mé práci jistě hraje také určitá nálada a čas, ve kterém se dané téma či myšlenka ke mě dostávají. Jde mi o záznam toho, co mě v mém životě potkává nebo i fascinuje. Narodila jsem se a žiji v centru Prahy, kde se to možnými tématy doslova hemží, a také se v práci současných umělců mnohé z toho často objevuje. Nejspíš je to právě život ve městě, co mne nechává snít o místech mimo něj, která znám, kam se vracím nejen fyzicky, ve vzpomínkách, ale nakonec i ve své práci. Přestože žiji ve 21. století, obklopena mnoha jeho pohodlnými vymoženostmi, tak prostý motiv v krajině, světelná atmosféra nebo setkání se zajímavým člověkem mi do života přináší nejspíš stejný úžas a inspiraci jako lidem po staletí před námi.“

DARJA ČANČÍKOVÁ
Nar. 1982 v Moskvě. Žije a pracuje v Praze. Studia: od 2001 at. Ilustrace a grafika, VŠUP Praha; 2006 stáž v at. Tvorba písma a typografie, VŠUP Praha; 2005 l’École Supérieure des Beaux Arts de Marseille. Věnuje se hlavně knižní ilustraci (Daniil Charms – Čtyřnohá vrána a nové taškařice, Argo 2006; Petr Kratochvíl [ed.] – O smyslu a interpretaci architektury, VŠUP 2005); tvorbě autorských knih (Laddugandy, Tigmotaxe, Snítky, Bouillabaise ad.), volné grafice a malbě.

KATEŘINA KOZLÍKOVÁ
Nar. 30. 7. 1981 v Praze. „V letech 1988–1997 jsem navštěvovala Základní školu v Praze 5. Roku 1997 jsem vykonala přijímací zkoušku na Střední průmyslovou školu grafickou v Praze, studijní obor Propagační výtvarnictví, kde jsem se v rámci výuky účastnila soutěží na značky Pomozte dětem!, The European Year of Languages 2001, Sokrates 2001 a na plakát Schola Pragensis. Odmaturovala jsem roku 2001. Téhož roku jsem byla přijata na Vyšší odbornou školu grafickou, kterou jsem absolvovala roku 2003. Od září téhož roku studuji na Institutu pro umělecká studia Ostravské univerzity. V roce 2005 jsem získala cenu za nejlepší práci v 7. ročníku studentské soutěže „Fenomén kniha“ v kategorii knižní typografie: práce s textem, písmem a ilustrací – za práci s názvem Povídková kniha a manuál písma Saroyan. Roku 2006 mi byl udělen akademický titul bakalář umění (červený diplom) na výše jmenované škole. Nadále pokračuji v navazujícím magisterském studijním programu Výtvarná umění ve studijním oboru Grafika na Institutu pro umělecká studia Ostravské univerzity v Ostravě. Zabývám se především knižní tvorbou – ilustrací, písmem a typografií.“

PETRA KRUPÍKOVÁ
Nar. 1. 10. 1982 v Ostravě. Studia: 1998–2002 SUŠ Ostrava (obor propagační grafika); od r. 2002 IPUS, Ostravská univerzita, obor volná a užitá grafika, at. Prof. ak. mal. Eduarda Ovčáčka. Od r. 2000 se zúčastnila téměř 30 společných výstav (mj. 2003 Instytut Sztuki Filia Uniwersytetu Ślaskiego w Cieszynie; 2004 Fenomén kniha, galerie U dobrého pastýře, Brno; Artkontakt 2005, galerie U dobrého pastýře, Brno; 2005 Perspektivy, Cena T-mobile, Chodovská tvrz, Praha; 2006 4th International Artist's Book Triennial Vilnius). Získala následující ocenění: 1997 – 1. místo, Česká spořitelna, Ostrava; 2001 – 3. místo, Volksbank, Brno; 2003 – 1. místo, Ospap, Ostrava; 2004 – mimořádné čestné uznání, Artkontakt, Brno; 1. místo, Fenomén kniha Brno; 2005 Cena časopisu Grapheion, Grafika roku, Praha; 3. místo, Perspektivy T-mobile, Praha; čestné uznání, XI. Trienále ex libris, Chrudim; 2006 – čestné uznání, Grafika roku, Praha. Zúčastňuje se workshopů (2000 Setkání 2000, Ostrava; 2003 a 2004, Kontakty, Polský Těšín). Dosavadní tvorba: Grafické práce všeho druhu – klasická grafika, počítačová grafika atp., velkoformátová kresba, tvorba autorské knihy. V r. 2004 se aktivně podílela na tvorbě scény pro absolventské představení studentů 4. roč. Janáčkovy konzervatoře v Ostravě Jean Baptista Moliére: Jeho urozenost pan měšťák a vytvořila veškeré propagační tiskoviny, plakát a program. V r. 2005 vytvořila vizuální styl propagačních materiálů a spolupracovala na tvorbě scény pro absolventské představení Sen noci svatojánské. Při obou příležitostech také vystavovala své grafické práce.

HELENA HORÁLKOVÁ
Nar. 7. 5. 1955 v Praze. Studia: 1971–1974 SOŠ výtvarná V. Hollara Praha, 1974–1979 Kunsthochschule Berlin, at. ilustrace, prof. W. Klemke. Výstavy: od r. 1984 16 samostatných výstav doma a v Německu, účast v několika desítkách kolektivních, soutěžních a tematických výstav doma a v zahraničí (např. 1986 Trienále evropské kresby, Norimberk; 1989 Mladí Janu Bauchovi, Špálova galerie; Současná česká grafika, Mánes; 2004 Bienále kresby Plzeň; 2005 “Les“, Západočeská galerie Plzeň; pravidelná účast na členských výstavách Hollaru a na Grafice roku). Zabývá se volnou grafikou, především hlubotiskovou, učí na ZUŠ v Praze 3. „Od ukončení Kunsthochschule v Berlíně se zabývám volnou grafikou, převážně hlubotiskem. Mému malířskému naturelu nejlépe vyhovuje akvatinta, kterou nezřídka tisknu kombinovaně, z výšky i z hloubky. Grafický list je pro mne zápisem mých alchymistických hledání skrytého řádu světa. Vždy doufám, že trpělivou a klopotnou práci posvětí záblesk poznání a vědomí, že toto je pravé a svobodné tvoření. Pracuji spíše s citem než s raciem a ctím náhodu, která nabízí odbočení na jinou cestu, snad tu správnější. Protože není možné cítit stále jen odpovědnost a napětí, musím si někdy dopřát trochu uvolnění. Tak vzniká drobná grafika s motivy trav, květin a lesa,nebo moje legrační jarmareční písně. V nich se hlásím ke svému žižkovskému původu. Pro staropražskou písničku je technika linorytu nejvhodnější pro svou lapidárnost. Už jsem vytvořila píseň o Anežce Bémové v Lužickej ulici, namalovala jsem morytát o cvočkaři Dandovi a na řadu přišla i píseň Byla panna, měla pána. Největší legrace je, že se mi dostalo ocenění za to, co dělám jaksi bokem (cena Nadace Hollaru za drobnou grafiku a letošní cena za linorytové ztvárnění staropražského dryáku). Asi tomu tak bude i nadále a zarytě setrvám ve svém bloudění akvatintou.“

JIŘÍ SAMEK
Nar. 2. 1. 1955 v Náchodě. Do r. 1987 žil v Hronově. 1970–1974 studoval na gymnáziu v Broumově. Výtvarně pracuje od r. 1972, v letech 1973–1984 pod dozorem ak. mal. Jaroslava Uiberlaye. Maloval, modeloval a do dřeva řezal plastiky, ryl grafiky. R. 1980 pro sebe objevil a dále vlastním, osobitým způsobem rozvíjel hlubotisk z lina. V letech 1974, 1976 a 1977 se pokoušel o přijetí na Akademii výtvarných umění v Praze. 1977–1990 byl zaměstnán ve výtvarném ateliéru GVU v Náchodě. Kolektivních výstav se účastní od r. 1981, samostatně vystavuje od r. 1985. Od 2002 členem SČUG Hollar, v tomtéž roce vydala GVU v Náchodě k jeho výstavě katalog Jiří Samek – grafika. Žije v Polici nad Metují na Komenského náměstí č. p. 256. Výstavy: Od r. 1995 uspořádal 15 samostatných výstav, byl vyzván k účasti v několika desítkách mezinárodních prestižních grafických soutěží, např. 1995, 1997, 2001 International Print Triennial Kanagawa;1996, 1999 Deutsche Internationale Grafik Triennale Frechen;1997 International Print Exhibition Portland; 1997 Internationale Triennale für Original Grafik Grenchen; 1999, 2006 International Biennial Print and Drawing Exhibition Taipei; 2001, 2004 Linolschnitt heute Bietigheim-Bissingen; 2002, 2005 International Mini Print Triennial Tokyo; 2002 International Print Biennial Seoul; 2003, 2006 Mezinárodní trienále grafiky Krakov; 2003 UHH Invitational Intern Works on Paper Exhibition Hawai; 2003 International Print and Drawing Exhibition Bangkog; 2004 Mezinárodní trienále grafiky Praha; 2005 Mezinárodní výstava malé rytiny Kremona; 2005 Male formy grafiky Lodž. Ceny: 1999 2. cena Mezinárodního bienále umění grafiky Novosibirsk; 2000 Cena T. N. Lawrence International Miniature Print Bristol; 2001 Cena poroty Pacific Rim International Print Exhibition Hilo, Speciální cena Biennale Europea per l’Incisione Acqui Terme; 2002 Cena SČUG Hollar na Festivalu komorní grafiky Praha; 2003 Speciální cena za techniku lino Grafiky roku Praha; 2004 Čestné uznání v kat. A a v kat. B Grafiky roku Praha, Čestná cena poroty Mezinárodního trienále grafiky Praha; 2005 Čestné uznání Biennale Internationale per l’Incisione Acqui-Terme, Cena poroty Grafix – Bienále drobné grafiky Břeclav. Zastoupení ve veřejných sbírkách: Städtische Gallerie Bietigheim-Bissingen; Mezinárodní grafická kolekce Foundation OXYGEN Biennial, Györ; Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě; The Art Department / Gallery Chair, University of Hawaii, Hilo; Maui Newspaper Hawaii; Galerie prefektury Kanagawa, Jokohama; Galerie Klatovy / Klenová; Galerie a muzeum Majdanek, Lublin; Galerie výtvarného umění v Náchodě; Muzeum Feliciena Ropse, Namur; Horácká galerie v Novém Městě na Moravě; Městské muzeum a galerie v Poličce; Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem; Ministerstvo zahraničí České republiky. „Svoji první grafiku jsem provedl asi v patnácti letech klasickým linorytem. I když jsem vyzkoušel i jiné grafické techniky, linoryt až do roku 1980 převažoval. Od tohoto data jej tisknu jako hlubotisk. Matrici – linoleum (PVC) – zpracovávám rydlem, ale i jinými pro linoryt netradičními nástroji. Využívám tvárnosti lina, často zvolený formát rozřezávám, do jeho částí vtírám barvy a k tisku je opět skládám v celek. Všechny barvy tak tisknu naráz; vyhýbám se vícerým tiskovým fázím s ohledem na výraznou plastičnost otištěné barvy, která by při dalších tiskařských krocích vzala za své. Tisk z takto zhotovené matrice umožňuje jemné, ale i velmi reliéfní vrstvy barvy podle toho, jakým rydlem pracuji. V poslední době používám vedle černé i barvu bílou. Hlubotisk z lina se pro mě stal jedinou grafickou technikou, kterou zobrazuji své nejbližší okolí.“

MAREK SIBINSKÝ
Nar. 20. 1. 1974 ve Frýdku-Místku. Maturoval r. 1992 na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně (obor malba). R. 1997 dokončil magisterské studium na katedře výtvarné tvorby PdF Ostravské univerzity v at. volné a užité grafiky prof. Eduarda Ovčáčka. Od r. 1998 tam působí jako pedagog. V r. 2006 ukončil doktorské studium na Uniwersytecie Śląskim w Katowicach, filii w Cieszynie, Wydział Artystyczny, Instytut Sztuki – prof. Małgorzata Łusczak. Ve své tvorbě se zabývá grafikou, malbou a experimentálními přístupy v grafice. Své náměty zpracovává v tématických cyklech (např. Hlavy, Kódy, Média), které kromě aktuální reflexe současné doby spojuje zájem o nejnovější tiskové technologie – jsou to především technika sítotisku a možnosti digitálního tisku a posléze experimentální technika. Pracuje s různými formami přetisku, které dále ještě rozvíjí a zkoumá další možnosti řešení, která se vynořují a objevují během tvůrčího postupu. Intenzivně se zamýšlí nad problémem komunikace mezi lidmi prostřednictvím nových médií a snaží se v souvislosti s tématikou své tvorby artikulovat smysl informací, které člověka z různých teritorií a na různé úrovni kvality v denním provozu ze všech stran atakují. Při procesu tvorby využívá nejen různých možností techniky sítotisku, ale i dalších tiskových technik, jako je princip rezerváže a použití šablon ke stříkání barev. Žije a pracuje ve Václavovicích u Frýdku-Místku.

JIŘÍ MIKESKA
Nar. 1959 v Ostravě. Studia: 1974–78 SUPŠ v Praze, 1978–84 AVU v Praze (prof. Jan Smetana). Pracuje v oblastech: malba, kresba, grafika, dřevěné objekty, práce v architektuře. Studijní pobyty: 1991 Sigharting, Rakousko; 1992 Ženeva, Švýcarsko; 1996 Saint Mathieu de Tréviers, Francie; 1997 Kaunas, Litva. Člen skupiny CORPORA S. Zastoupení ve sbírkách: Národní galerie v Praze; Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou; Fondation S. Buffat Ženeva; Česká národní banka. Od r. 1983 vystavuje v ČR i v zahraničí. "Při letmé rekapitulaci jeho dosavadní práce je ale možné zjistit, že ji vždy provázela tenze k hledání řádu, který se jeví v centralizované, osové konstrukci jako jakýsi přislíbený, nový svět.“ (Ivan Neumann, text z katalogu Corpora S v synagoze, Synagoga v Libni, Praha 1995)

Pozn. Autorské výpovědi byly převzaty v původním znění.