Maria Bonomi
Brazílie I Brazil
1935
Maria Bonomi Brazílie I Brazil 1935 | |
| SUBSTANCE: Sedm horizontů člověka Maria Bonomi |
Naše instalace stojí v půli cesty mezi koncepcí a symbolikou (koneckonců není již celá Země gigantické "ready made"?). Hlavním důvodem jejího vzniku je výsledné setkání tvorby estetické a fyzické a potěšení pro mysl. Čtecí zařízení jsou navrhována tak, aby zabezpečila kvalitu záznamu a jeho reprodukce, zatímco instalace v sobě nevyhnutelně obsahují mechanismus destrukce: a to jednoduše proto, že jsou prohlíženy, navštěvovány a demontovány. Okamžik inaugurace neznamená konec práce - možnosti opakování a interakce jsou součástí jejich zvláštní povahy. Hluboce nás ovlivnily hranice prožitku a trvající proměny. Hledáme je s pomocí "receptu", jak otevřít dveře, kterými by každý mohl vstoupit a uskutečnit tento projekt svým vlastním způsobem, v dostupném prostoru a měřítku, jak používat tuto "mapu" pod vedením svých vlastních smyslů, estetického cítění a intelektuálního prožitku. Máme v úmyslu v blízké budoucnosti shromáždit fotograficky a kresbou zachycené dojmy z této mírumilovné experimentální provokace do pečlivě připravené "výstavy" a katalogu, určenému k přehodnocení tohoto setkání. Dílo je věnováno Robertu Guevarovi s vděčným poděkováním: je to více než substance, je to energií nabitý oltář. ZRCADLO (Speculum): Slovo odvozené od spekulace, zdůrazňující moudrost, upřímnost a pravdivost; odráží božský a tvořivý intelekt, který se zpětně zjevuje v božském tvoření, vytváří si svůj vlastní obraz. v zrcadle je proto základ, první horizont díla. Je umístěno vespod, níž než další vrstvy, je skoro neviditelné, jeho odrazová kapacita je utajena - přítomna in absentia - jeho působení je neomezené, nevědomé. Zrcadlo podporuje vnitřní srtukturu a jistým způsobem ji obsahuje. To zůstává otázkou nebo my jsme ten odraz - sedmi možných horizontů. PÍSEK: Symbolismus písku vyplývá z množství zrnek, které obsahuje. Buddha učil, že je více uplynulých století než zrnek písku mezi pramenem a ústím posvátné řeky Gangy; počet hříchů spáchaných za život je často srovnáván se zrnky písku. Písek je propustný a snadno se tvaruje. i čas se měří pískem. SŮL: Sůl je složena z krychlových krystalů a je původcem hermetického symbolismu. Jako produkt neutralizace v sobě obsahuje ideu meditace, kombinovanou s krystalizací, pevností a stabilitou v pevném skupenství. Sůl také symbolizuje nezkaženost; vždyť svazek zapečetěný solí značí svazek, jenž ani Bůh nemůže zlomit. Je symbolem světa jako svazku, její chuť je nezničitelná. Ve starověku bylo obtížné získat sůl, její těžba a distribuce byla svěřena jen několika vyvoleným. Říkalo se jí bílé zlato. SKLO: Sklo se zrodilo ze zářícího písku, ze země a z ohně. Jeho průsvitnost je dokonalým příkladem spojení protikladů. Sklo samo o sobě je materiál, ale jeho transparentnost způsobuje, jako by neexistovalo. Západní a orientální hrdinové vycházejí z lesa hledat královský talisman a setkávají se s paláci ze skla nebo křišťálu. UHLÍ: Symbol skryté energie - energie ukradené Slunci Zemí a skryté v jejím lůně jako rezervoár tepla. Perfektní obraz sebekontroly v žhnoucí realitě. Završuje alchymistickou transformaci černé v červenou. v uměleckých dílech bývá černá projevem absence barvy in praesentia. Červená je doplňková barva, přirozená otázka i odpověď. JÍL: Primární symbolický význam jílu spočívá v jeho identifikaci, vycházející z jeho tvárnosti; je to matrice všech věcí. Je to součást celku, která v sobě má základní funkci tvorby. Dominace a aplikace odhalují svrchované potěšení člověka ve schopnosti tvořit a modelovat vše, co si přeje. CEMENT: Materiál, který díky člověku dosáhl významného postavení v moderní architektuře. Je apoteózou i revolucí. Symbolizuje vše, co spojuje - pilíře, základy, ztuhnutí, betonovou realitu - věci, které zůstávají. v různých sochách a instalacích pro veřejná prostranství jsem použila cement smíšený se zeminou a pískem v jistém poměru, a tak vytvořila ultrapevný a přitom ekonomický "hliněný cement". Dílo Budoucí paměť v Památníku Latinské Ameriky bylo vytvořeno z cementu a půdy. HLÍNA: Jako materiál, z kterého Bůh stvořil člověka, je hlína lůnem, ve kterém se rodí prameny, minerály a kovy. Dává Život a bere jej zpět, dává sílu a potravu, a pak se vše do ní znovu vrací. Země jako zdroj života je nazývána Gea, Gaia a Velká matka. Je tajemná. Použila jsem hlínu na pokrytí poslední vrtvy svého díla, posledního horizontu, toho, který je bezprostředně viditelný. PÍSMO: Písmo na zemi vyjadřuje odpověď na to, co se děje, stejně jako si vlny na moři povídají s ostrovem. Není ani zvláštní podporou ani náhodným vývojem: písmo existuje, má smysl, formuje vyjadřování. Témata, která rozvíjí, jsou integrální součástí práce a pramení z touhy po sebevyjádření. Je to odlišný horizont s manuální, grafickou texturou. Vyrůstá z diskuze o možnostech a v určitém okamžiku se jeho tvorba stává ohniskem katarze, když kolemjdoucí, kteří vnímají vývoj písma v předepsaném prostoru, pak sami žádají o pero, aby mohli také psát... Bůh ví co!? a tady je to písmo napsané přímo na podlaze galerie: milostné dopisy, politická kritika, komentáře fotbalových zápasů, stížnosti dělníků, erotické poznámky, dopisy Ježíškovi a, co se mě týká, technický popis projektu a apel na ekologii, slogany, které vždy procházely mou tvorbou, a moje cesta životem: Tengo un gran afecto por la naturaleza, tengo un gran afecto... |
| ESSENCE Seven Levels of Man |
We imagine the 'expression' of this installation as being midway between the conceptual and the symbolic (after all, what is the Earth if not a gigantic ready made?); the essential reason for its distribution a definitive encounter of aesthetic and physical action with the pleasure of intelligence. Reading devices are proposed to give a quality of permanence and reproduction, since installations inevitably contain within themselves a mechanism of destruction, in the simple fact that they are seen, visited and dismantled. The moment of inauguration does not constitute the conclusion of the work - the possibilities of repetition and interaction form an integral part of its special quality. We have been deeply affected by the limitations to experience and to the duration of this interchange; and we have sought with this 'prescription' to open a way by which anyone can enter and carry out the project in their own way, in the space and dimensions available, and manipulate this 'roadmap' using their own emotions, aesthetic sense and intellectual pleasure. In the near future we intend to compile the images which arise out of this peaceful, experimental provocation, in the form of photographs or drawings carefully put together in an 'exhibition' with a corresponding catalogue, leading to a reinterpretation of the encounter.
The work is dedicated to Roberto Guevara, with grateful thanks; more than substance - an energy-charged altar. MIRROR (Speculum): The mirror gives its name to speculation, and signifies wisdom sincerity and truth; it reflects the divine intellect and creative intelligence, which in turn reflects the divine Revelation and creates it in its own image. Therefore here the mirror constitutes the basis, the first horizon of this work. Placed at ground level, below all the other layers, almost imperceptible, prevented from expressing its capacity for reflection - present in absentia - Its action is subliminal, like the subconscious. The mirror supports the entire structure, and in a certain way it contains it. It is the question / We are the reflection - of the seven probable horizons. SAND: The symbolism of sand arises from the quantity of grains that it possesses. The Buddha taught that the past centuries are more numerous than the grains or sand between the source and the mouth of the river Ganges; the number of sins that we commit in the life that we choose are also compared with grains of sand. Easily penetrated and plastic, sand takes on the shape to which it is moulded. Time is measured using sand. SALT: Salt is formed of cubic crystals, and is the origin of hermetic symbolism. As a product of neutralization, it incorporates the idea of mediation, combined with crystallization, solidification and also stability in a fixed form. Salt also symbolizes incorruptibility, and hence an alliance sealed with salt signifies an alliance which God cannot break; it is the symbol of the word as a bond, its taste is indestructible. In the ancient world, salt was difficult to extract, and its consumption and trade were the exclusive privilege of a selected few. It was known as white gold, and is the origin of the word salary. GLASS: Glass was born from lightning striking sand; it therefore arose from earth and from heat. And its transparency is one of the complete examples of the union of opposites - glass in itself is a material, but at the same time it allows us to see through it, as if the material did not exist. Western and oriental heroes emerging from sombre forests in search of a royal talisman encounter, or do not encounter, palaces of glass or crystal. COAL: a symbol of hidden energy - the energy of the sun stolen by the earth and concealed in its bosom as a reserve of warmth - a perfect image for self-control in a Fiery Being. It accomplishes the alchemic transformation from black to red. In the work of the artist, black is the absence of colour in praesentia. Within my manifesto, red is the substitute colour, the natural question and answer. CLAY: The primary symbolic significance of clay is in fact its identification, via its role in moulding, as the matrix for all things. It is part of a whole which has the primary function of production. Its domination and application reveal the supreme joy of man at being able to transform, contain and transport everything he so desires. CEMENT: a binder which, manipulated through the wisdom of man, has attained a vital role within contemporary architecture - apotheosis and revolution. It symbolizes everything which unites - the element of union. The bond which cements friendship; pillars, foundations, consolidation, concrete reality; the things that remain. In various murals exhibited in public spaces, i have been using cement mixed with earth and sand in certain percentages, to produce an ultra-strong and economic 'soil-cement'. My mural Futura Memória (Future Memory) at the Memorial da América Latina was made using soil taken from the location itself. EARTH: As the material from which the Creator moulded man, the earth is a womb which conceives springs, minerals and metals. It bestows Life, and it takes it away - bringing forth all things, nurturing them, and then receiving them again to itself. The earth as the font of all life is called Gea, Gaia and the Great Mother. It has a sacred character. i have used it to cover the last level, the final horizon of my work - the one which is immediately visible. i have traced furrows by hand, which in the middle come together in a clump of earth engraved with the tools of my daily trade. WRITING: The writing on the ground is work expressing the response to that which is happening within it, as if the waves of the sea could discuss the island. It is neither a special support, nor a haphazard development: the writing is, it has meaning, it edifies, it forms part. The themes it develops are an integral part of the work, and originated in a desire for self-expression - as another horizon with a manual, graphic texture. It arises out of a discussion of possibilities; and from a certain unforeseen moment onward its production became the focus of a cathartic tussle, with passers-by who watched the writing develop on the prescribed space ending up asking for a pen so that they could also write God knows what! And there they are - written directly on the floor of the gallery: love letters, political criticisms, comments relating to football, workers' grievances, erotic statements, letters to Father Christmas, and for my part a technical description of the project and an appeal on behalf of ecology, slogans which have always guided my artistic work and my pilgrimage through the world: tengo un gran afecto por la naturaleze, tengo un gran afecto... |
| Leonor Amarante | Málo umělců má odvahu radikálně zasáhnout do své umělecké dráhy, opustit status quo, zaměnit jistoty uznávaných pozic za další smělá a spekulativní dobrodružství. Po prolomení některých obecně přijímaných pravidel grafiky, která jí poskytla renomé jedné z nejvýraznějších a mezinárodně uznávaných brazilských umělkyň, se Maria Bonomi vydala za dobrodružstvím do oblasti nástěnné malby a sochařství a nyní i instalace, které dávají její tvorbě nový řád. Odezvu této nomádské pouti ještě jednou pocíťujeme na úrovni vlastního způsobu tvorby. Uskutečňuje myšlenku o tom, že umění ovlivňuje energii vesmíru a dává jí tvar a smysl. Buduje komunikaci mezi živými prvky, aniž by některým z nich dávala přednost; hmota pulsuje čistou energií a jejím úkolem je vymodelovat dialog (...) Výsledná forma vyvstává z multimediálního sňatku sochy s instalací a grafikou, která se objevuje jemně naznačená stopovými prvky tisku na horní části objektu; rýhy na matrici nám připomínají, že Maria je především grafičkou, ať už si zvolí jakoukoliv cestu. |
| Few artists have the courage to radically change their direction - to tamper with the status quo and exchange the certainties that have given them an established place for other daring and more speculative ventures, unafraid of compromising a recognized past. After breaking some of the accepted rules of engraving and support, which gave her a place of respect as one of the most expressive and internationally honoured Brazilian artists, Maria Bonomi ventured into area of murals and sculpture, and she has now found her niche in installations, imposing a new order on her work. The repercussions of her nomadic quest are felt once again at the level of the support. She gives substance to the idea that art has an impact on the energy of the universe and gives it form and meaning. She sets up a communication among the living elements without giving priority to any one of them; the material pulses with pure energy, and has the function of giving shape to a dialogue (...) The resulting form arises out of a multimedia marriage of sculpture with installation, and engraving, which is subtly suggested in the vestiges of printed elements at the top of the object; the furrows in the matrix reminding us that Maria is first and foremost an engraver, no matter the route that she choose. | |
| EXPOZICE: EXPOSITION: | Substance: sedm horizontů člověka / Essence: Seven Levels of Man, 1998, installation, mirror, sand, glass, coal, clay, cement, earth and writing / instalace, zrcadlo, písek, sklo, uhlí, jíl, cement, hlína a písmo, 480 x 440 |
 | |
| N / B: 8. 7. 1935 Meina, Itálie / Italy V / Edu: 1999 PhD., obor vizuální poetika / in Visual Poetry (disertační práce Veřejné umění - vyjadřovací systém / thesis Public Art - Expressive System/Anteriority), Fakulta komunikace a umění / Communication and Art School, Univerzita v Sao Paulu / University of Sao Paulo; malba / painting (u / under Yoland Mohalyi, Karl Plattner) G & S: 1956 stipendium Nadace Ingrama Merrilla ke studiu na Prattově institutu / Ingram Merrill Foundation scholarship for her studies at the Pratt Institute, New York; 1957-58 studium na Kolumbijské univerzitě / work at the Columbia University PO: 1960 spoluzakladatelka grafického ateliéru v Sao Paulu / co-founder of the Engraving Studio in Sao Paulo K / C: 1998 kurátorka brazilské sekce na 2. Mezinárodním grafickém trienále / curator of the Brazilian section of the 2nd International Triennial of Graphic Art, Prague / Praha; 1999 kurátorka brazilské expozice pro 23. mezinárodní bienále grafiky / curator of the Brazilian exposition at the 23rd International Biennial of Graphic Art, Lublaň / Ljubljana; spolukurátorka výstavy / co-curator of the exhibition Mostra Rio Gravura, Rio de Janeiro O / A: 1999 Cena Maria Pedrosy od Brazilské společnosti uměleckých kritiků / Mario Pedrosa Award from the Brazilian Art Critics Association; 1998 Cena Lumiere / Lumiere Award, UNUPADEC; 1987 Cena za grafiku Muzea moderního umění / Sao Paulo Museum of Modern Art Award, Sao Paulo; 1979 Grand Prix Svazu uměleckých kritiků Sao Paula / Critics Grand Prix from the Art Critics Paulista Association, Sao Paulo; 1971 Cena za grafiku Muzea moderního umění / Sao Paulo Museum of Modern Art Award, Sao Paulo; 1968 Grand Prix za scénografii / Grand Prix for scenography, 23. salón výtvarného umění / 23rd Fine Arts Salon, Bello Horizonte; 1967 Cena za grafiku / Theodoran Award for Graphics; Pařížské bienále / Paris Biennial 1966 Národní cena pro nejlepšího grafika / The Best National Engraver Award, 3. salón moderního umění / 3rd Modern Art Salon, Brasília; 1965 Cena pro nejlepšího grafika / The Best National Engraver Award, Bienále / Biennial, Sao Paulo 1963 zvláštní expozice / Special Exposition, Bienále / Biennial, Sao Paulo; 1960 Stříbrná medaile / Silver Medal, 9. salón moderního umění / 9th Modern Art Salon, Sao Paulo V / E: 1999 Desakralizace umění / The Resacralization of Art, Sao Paulo; Cesty identity / Trips of Identities (solo), Sao Paulo; Nové grafiky / Recent Engravings (solo s / with Renina Katz), Rio de Janeiro; 1998 Grafické myšlení / Graphic Thinking, Rio de Janeiro; 1997, 1995, 1992, 1990 Grafika v Curitibě / Graphics in Curitiba; 1997 Mezinárodní grafická výstava / International Graphic Exhibition, Kanagawa; 1996 Tvorba školy: lekce mistrů - obrazové technologie 4. studia UNESP/SESC / Making School: a lesson by a Master: Image Technologies 4th Studio UNESP/SESC, Sao Paulo; 1994 Dřevoryty / Woodcuts (solo), Lisabon / Lisbon; 1993 Ultramoderna - umění současné Brazílie / Ultramodern: Art of Contemporary Brazil, Washington; Od Cordelu po galerii / From Cordel to Gallery, Sao Paulo; 1992 Voyage au monde du papier, Paříž / Paris; Grafika v Brazílii / Graphics in Brazil, Rio de Janeiro 1981 Brazilské grafičky / Brazilian Women Artists, New York; 1979 Le Salon International D'Art de Bale, Ženeva / Geneva; 1975 Současná brazilská grafika / Contemporary Brazilian Graphics, Brémy / Bremen, Manchein; 1971 Dřevoryty / Woodcuts (solo), Rio de Janiero; 1959 Dřevoryty / Woodcuts (solo), Washington; 1958 Roland de Aenile Gallery (solo), New York; 1956 Grafika a monografie / Graphics and Monography (solo), Sao Paulo; 1952 Masp, Sao Paulo S / C: Veřejná knihovna / Public Library, New York; Muzeum moderního umění / Museum of Modern Art, New York; Vatikánské muzeum / Vatican Museum; Senát / Senate, Brasília; Muzeum malby / Museum of Painting, Sao Paulo; Bezalel Museum, Jeruzalém / Jerusalem; Klinika Mayo / Mayo Clinic, Rochester; Muzeum moderního umění / Museum of Modern Art, Sao Paulo; Národní muzeum výtvarných umění / National Museum of Fine Arts, Rio de Janeiro; Albertina, Wien; Rockefeller Center, New York; Sbírka Klabin / Collection, Sao Paulo; Sbírka Midlin / Collection, Sao Paulo. Je autorkou mnoha veřejných realizací, např. nástěnných maleb a instalací: / Maria Bonomi has created many public art works, for example murals and installations: Maksoud Plaza Hotel, Dr. Mamed Assy's house, Sao Paulo; Banco Exterior de Espaňa, Santiago de Chile; Metempsychosis, Botanická zahrada / Botanical Gardens, Rio de Janeiro A: Rua Sebastiao Cabot, 16, SP 05608-010, Sao Paulo, Brazil, +55(011)8140174, maol@dialdata.com.br; www.nacne.com.br/mariabonomi.htm |