Eeva-Liisa Isomaa
Finsko I Finland
1956
Eeva-Liisa Isomaa Finsko I Finland 1956 | |
| EEVA-LIISA ISOMAA KRAJINA A KNIHA |
Krajina v knize nás vrací zpátky ke zkušenostem s krajinou, prvotní krajinou. Můžeme se přírodě "naučit" z knihy? Můžeme pochopit přírodu pomocí knihy? Musíme mít zkušenosti z přírody - první krajiny - životní zkušenosti z první krajiny, která nám umožní porozumět podobám přírody? Na jaře roku 1997 jsem byla na Islandu. Příroda a krajina, jak jen byly jiné a zároveň navájem podobné, vrátily mne zpět ke vzpomínkám na dětství; a kousek - cosi - z této první krajiny mi přišel na mysl: Vraceli jsme se domů. Autem. Byla tma. Krajina byla známá. A přesto cizí. Okolo nás pahorky pokryté stromy a řeka. Záblesky tu a tam. Mohli bychom být právě tak snadno unášeni pryč jako se vracet - Podivné, leč obsahující známý tvar. Krajina je nekonečná. Nedokážu najít nic tak odlišného, tak podrobného. Obecně vzato je to obrys krajiny, zjednodušená forma. Když ji najdu, mohu krajinu pochopit, mohu se s ní seznámit. Kolik toho vidím? Dívám se na obraz krajiny, nebo na krajinu? Kolik toho vidím jen díky zkušenosti? Někdy bych chtěla vstoupit do krajiny jako do první krajiny. Zrození vesmíru je proces, který předchází zrození obrazů v naší mysli. Na Islandu jsem navštívila ledovec Vatnajökull. Vulkanické erupce minulý podzim uvolnily velké části ledovce. Písek a kusy ledu - úlomky ledovce desítky metrů vysoké a písek, pod ním podzemní řeky, bludné balvany. Obrazy z geneze Země, biblický příběh. Když přešla Finskem doba ledová - vytvořila tyto pahorky, které jsou pro mne obrazem krajiny. Geneze Země. |
| LANDSCAPE AND THE BOOK |
A landscape inside a book takes us back to the experience of the landscape, to the first landscape. Can we 'read' nature from a book? Can we understand nature through a book? Do we need to have experience of nature - the first landscape, the landscape that made us - to be able to understand the forms of nature? I was in Iceland in the Spring 1997. The nature and the landscape, the way they were different and yet familiar, took me back to a childhood memory; just a little - something - of that first landscape came to my mind: We were returning home. In a car. It was dark. The landscape was familiar. Yet strange. The tree-covered hills around us and the river. Lights here and there. We could just as easily have drifted away as returned - Strange, yet containing a familiar shape. The landscape is infinite. I can find nothing else so diverse, so detailed. On a general level it is the outlines of the landscape, the simplified form. When I find this, I can understand, I can meet the landscape. How much do I see? Am I seeing a picture of a landscape, or the landscape? How much do I see only through experience? Sometimes I would like to step inside the landscape, as into the first landscape. The birth of the universe is a process that is before the birth of images in our minds. In Iceland visited I the Vatnajökull glacier. A volcanic eruption the previous autumn had loosened chunks of the glacier. Sand and bits of glacier - splinters of glacier tens of meters high, and sand - and beneath them underground rivers: melting boulders. Images of the genesis of the Earth, the Bible story. As the Ice age passed over Finland, it made those hills that are my image of the landscape. The genesis of the Earth. |
| KAIJA KAITAVUORI ROZMĚRY PAMĚTI |
Dílo Eevy-Liisy Isomaa je plné "nepravděpodobných" juxtapozic. Každý obraz vzniká kombinováním motivů, které na první pohled nemají ani chronologicky, ani geograficky nic společného: severskou krajinu, římské mozaiky, luxusní výletní loď; a techniky, které působí navzájem protikladně: fotografie s kreslenými ornamenty, tištěné obrazce mřížek či neidentifikovatelné abstraktní povrchy. Je skutečně malý zázrak, že její umění "funguje", bez ohledu na, anebo právě pro onu nemožnost. Vstoupit do něj lze ze dvou různých směrů. První cesta leží na povrchu. Vede jak mezi různými částmi jednoho obrazu, tak mezi různými díly různých rozměrů. Přestože velikost používaných desek stojí z hlediska manipulace na hranici jejích fyzických možností, skládá se výsledné dílo z několika, pro běžnou grafiku neobvykle velkých formátů. Jednotlivé tisky obvykle obsahují několik obrazových prvků a jedna práce může být komponována z několika různých tvarů. Tak se může jeden tisk stát samostatným dílem nebo součástí většího celku nebo může měnit své rozměry. Tato možnost platí zejména pro motiv knihy. Druhý způsob pozorování představuje cestu dovnitř obrazu a pohyb se v třírozměrném prostoru. Pomocí grafických technik buduje Isomaa vrstvy obrazů, naskrz probleskující světy, které nám umožňují spatřit to, co je skryto vespod, co se schovává za závojem. Zdá se, jako by zde existoval jiný vesmír. Krajina může být dokonce vystavěna z navrstvených průsvitných stránek knihy. Při listování divák vrstvy přidává nebo ubírá. Jiný prostor se otevírá ve fotografiích, zasazených do středu jiného obrazu. Fotografii lze považovat za "průchod skrz povrch", za okno do jiného světa. Iluzorní dojem z prostoru pokračuje někde za grafickými motivy a hmatatelností ručního papíru. V raných pracích Isomy nebyly fotografie ničím jiným než malým otvorem ve velkém ornamentálním povrchu. Dnes v jejím obrazovém repertoáru zaujímají místo přinejmenším rovnocenné ostatním technikám. Velké formáty prací a knih jako objektů zvláště s sebou přinášejí představu hmatatelného, fyzického prostoru. Tato monumentální díla se formují z témat a křehkého materiálu. Prostupování dvourozměrných obrazů a trojrozměrného prostoru nachází svůj smysl ve čtvrtém rozměru - času. Interpretujeme-li rozdíly velikosti prací v poměru k velikosti diváka - tedy že obří kniha má normální velikost, ale divák se scvrkl jako Alenka v Kraji divů - připomeneme si prostředí svého dětství a zkušenosti se změnami jeho vnímání: viděny z perspektivy dospělosti se prostory a věci známé z dětství zdají menší ve srovnání s jejich obrazy uchovanými v naší mysli. Přesto jsme to jedině my, co se změnilo. Navzdory tomu naše životní zkušenost tíhne ke stabilitě - "já" je nehybným bodem v proudu času - a my o změnách smýšlíme stejně jako lidé před Koperníkem: to vesmír krouží kolem nás. Pro diváka by mohlo být důležité vědět, že pohledy na údolí řeky Tormio v severním Finsku, vyobrazené v grafikách Eevy-Liisy, jsou krajinami jejího dětství a že patří ke světu, který se již nevrátí. Velké luxusní jachty v přístavu jsou naopak každodenní scenérií loděnice v místě, kde teď Eeva-Liisa žije. Juxtapozicí fotografií vznikají chronologické montáže. Vrstvy obrazů nad sebou ožívají a nacházejí svůj význam v časové dimenzi. |
 |
 |
|
Obrazy viděné jeden skrz druhý fungují jako paměť, jejímž prostřednictvím je interpretována nová rovina skrze již danou zkušenost. Vrstevnatá struktura má ještě konkrétnější chronologický rozměr v podobě knihy, kde se obrázkový příběh pohybuje tam a zpátky časem. Zvláště na průhledných stránkách, kde lze vidět předcházející i následující stranu, jsou nepřímo přítomny minulost i budoucnost. Za největší skok v čase lze v tomto ohledu považovat propojení antiky a současnosti přenesením římských mozaik na finské město Ylitornio. Tady vedle sebe neleží jen prostor a plocha, fotografie a kresba, nýbrž dva způsoby obrazového chápání: fotografie má být dokumentem čehosi, co existuje již někde jinde, zatímco kresba je přítomna právě "zde" na povrchu papíru. Samotná podstata grafických tiskových technik však takové oddělování znemožňuje. V dílech Eevy-Liisy fotografie a nakreslený obraz, fakt a fikce, velmi často fungují protichůdně nebo přinejmenším nelogicky: odplouvání velkých lodí, patřících do každodenní současnosti, připomene svou záhadností scénu z romantického filmu a je ještě méně skutečné než zjevně realistická krajina dětství, vzdáleností v čase vyznívající možná velmi neutrálně. Římská témata - zkušenosti z doby strávené v Římě - jsou kombinována s mnohem povšechnější historií umění. Fotografie stavby se sloupy, která se objevuje v několika pracích, může být symbolem komplikované skutečnosti. Nelze tu jasně rozlišit, zda jde o reálnou budovu, nebo iluzi. Ve skutečnosti je obojím: v tom samém obraze znázorňuje rekonstruovaný model Hadriánovy vily a "skutečné" ruiny. Mapování minulosti - zachycení jak osobní, tak obecné historie - je jakousi směsicí vymyšlených struktur a zachráněných pozůstatků. | |
| DIMENSIONS OF MEMORY |
Eeva-Liisa Isomaa's art is full of 'impossible' juxtapositions. It combines in one picture motifs that at first glance do not seem to have anything in common either chronologically or geographically - northern landscapes, Roman mosaics, a luxury cruiser - and methods that seem completely opposite to one another: photographs versus drawn ornaments, an imprinted gauze pattern versus an unidentifiable abstract surface. It is actually a small miracle that in spite of - or maybe just because of - this impossibility, her art functions. Isomaa's works can be studied by moving in two different directions within them. The first route is on the surface, lying both between the different parts of one picture and between the different works that vary in their physical dimensions. Although the sizes of the plates Isomaa uses have grown to the limit determined by the artist's physique, i.e. are of a size that she can still handle alone, completed works may consist of several parts and are often unusually large for prints. Even single prints usually contain several different pictorial elements, so that one single work can be a jigsaw puzzle with several pieces of various shapes. In addition, a picture that is a work on its own may sometimes be a part of a larger entity as well, or its dimensions may vary; the latter is especially true of Isomaa's book theme, which was realised in different sizes. The other direction to move in is to go towards the inside of the picture, to move in three-dimensional space. Using the methods of graphic art, Isomaa builds layers of images in her prints, worlds gleaming through one another, where hiding underneath what can be seen, or hidden behind a gauze, there seems to exist a different space. A landscape, even, may be built up out of layer of the translucent pages of a book. Browsing through the book, the viewer removes or adds layers. Another space opens up in the photographs planted in the middle of other picture surfaces. The photograph can be looked at 'through the surface', as if it were a window into another world. The illusory impression of space it gives continues somewhere past the graphic patterns and the tangibility of the hand-made paper. In Isomaa's earlier works the photographs were but small openings in large ornamental surfaces; today their position in Isomaa's pictorial repertoire is at least equal to other forms. The large size of the works and especially the book as an object bring with them the notion of a tangible, physical space. Out of fragile materials and themes, monumental works are formed. Both the pulse of the two-dimensional images and the three-dimensional space find their meaning in the fourth dimension, time. The movement on a surface and the movement in space merge into a movement in time. If one interprets the variety of dimensions in the works as a change in the size of the viewer - meaning that the over-sized book is of a quite normal size, but that the viewer has shrunk like Alice in Wonderland - one can recollect one's childhood environment and the experience of the way it 'changes': seen from the perspective of an adult, the spaces and things known in the childhood seem to have shrunk when compared to the images we have of them in our minds. However, the only thing that has 'objectively' changed is our self. In spite of this, the experience we have of ourselves tends to be one of stability - the 'I' is an immobile point in the stream of time - and we think of change as pre-Copernican people would have, so that it is the universe around us that is moving. Therefore, it may be essential for the viewer to know that the views of the valley of the river Tornio in northern Finland depicted by Isomaa are the landscapes of her childhood, belonging to a world of no return. The big luxury cruisers in the harbour, in contrast, are a view seen from the place where she lives now, the everyday scenery of a shipyard. A chronological montage is created when the photographs are put side by side. In addition, the layers of images on top of one another live and find their meaning in the dimension of time. Pictures seen through one another work like memory, with which a new level is interpreted through already-gained experience. This structure of layers has an even more concrete chronological dimension in the book format, in which the picture-story moves both forward and backward in time. With the translucent pages, the previous and the following page can be seen; the past and the future are indirectly present. The greatest leap in time combines Antiquity and the present by bringing Roman mosaics over Finland's Ylitornio. At the same time, not only space and surface, photograph and drawing, but also two ways of understanding pictures are put side by side: a photograph is considered to be a document of something else that exists elsewhere, whereas a drawing is seen as being right here, present on the surface of the paper. In graphic art, the very nature of the printing method makes such a separation problematic, and in Eeva-Liisa Isomaa's art such presuppositions of a photograph taken and a picture drawn, of fact and fiction, seem very often to be contradicted or at least questioned: the departure of great ships, which actually corresponds to the present in time and everyday life, looks mysterious like a scene from a romantic movie and more unreal than the seemingly realistic childhood landscape into which the distance in time, perhaps, has brought a neutrality of description. The Rome theme, a personal biography - experiences of time spent in Rome - is combined with the more general history of art. A photograph of a building surrounded by columns that appears in several works could be an icon of the complexity of reality. One cannot clearly distinguish whether the picture depicts a real building or an illusion. Actually, it is both: a reconstructed model of Hadrian's Villa and the 'real' ruins in the same picture. Mapping the past - the writing of both a personal and a general history - contains a certain mixture of preserve relics and imagined structures. |
| EXPOZICE: EXPOSITION: | Gullfoss, 2001, fotografika, tisk z polymeru / gravure on polymerplate, 48 x 98 x 5; Gullfoss, 2001, fotografika, tisk z polymeru / gravure on polymerplate, 48 x 98 x 5; Kaskáda / Cascade, 1998, fotografika, tisk z polymeru, tisk na látce / gravure on polymerplate, printed on fabric, 270 x 150 x 150; Niagara, 2001, fotografika, tisk z polymeru / gravure on polymerplate, 88 x 110 x 5; Niagara, 2001, fotografika, tisk z polymeru / gravure on polymerplate, 92 x 110 x 5; Niagara, 2001, fotografika, tisk z polymeru / gravure on polymerplate, 40 x 50 x 5; Genesis, 1998, fotografika, tisk z polymeru, autorská kniha tištěná na ruční papír ze lnu, látku a papír campi / gravure on polymerplate, graphic book printed on selfmade flaxpaper, fabric and campipaper, 41 x 115; Genesis, 1998, fotografika, tisk z polymeru, autorská kniha tištěná na ruční papír ze lnu, látku a papír campi / gravure on polymerplate, graphic book printed on selfmade flaxpaper, fabric and campipaper; 41 x 115; Skogafoss, 2001, fotografika, tisk z polymeru / gravure on polymerplate, 41 x 34 x 5 |
 | |
| N / B: 10. 10. 1956 Ylitornio V / Edu: 1986-1987 studium grafiky pro pokročilé / advanced studies in printmaking, Akademie výtvarných umění / Academy of Fine Arts, Helsinky / Helsinki; 1982-1986 Akademie výtvarných umění / Academy of Fine Arts, Helsinky / Helsinki; 1979-1984 Univerzita umění a designu / University of Art and Design, Helsinky / Helsinki P: 1997 Islandská vysoká škola umění / Iceland College of Art, Rejkjavík / Reykjavik; 1996-dosud / present Architecture department / Katedra architektury, Technická univerzita / University of Technology, Helsinky / Helsinki; 1989-1991 Akademie výtvarných umění / Academy of Fine Arts, Helsinky / Helsinki; vedoucí umělec / Master artist, University of Virginia, Charlottesville, USA O / A: 1999 Cena města Györ / Award of the City of Györ, 5. mezinárodní bienále grafického umění / 5th International Biennial of Graphic Arts, Györ; 1998 Cena sponzora / Sponsor's Award, Mezinárodní bienále grafiky / Sapporo International Print Biennial; 1. cena / 1st Prize, 2. mezinárodní trienále grafiky / 2nd International Triennial of Graphic Arts, Praha / Prague; 1993 čestné uznání / Recognition Award, Asociace Saskia / The Saskia Association; 1990 1st Prize / 1. cena, Pro Graphica, Lohja, Finsko / Finland; 1986 čestné uznání / Recognition Award, Ars Arctica, Rovaniemi, Finsko / Finland G & S: 2001 grant státu Finsko / The State of Finland; provincie Uusimaa / Uusimaa Province, Finská kulturní nadace / The Finnish Cultural Foundation; 2000 Finská kulturní nadace / The Finnish Cultural Foundation; 1999 grant státu Finsko / The State of Finland; Nadace Niila Helandera / The Niilo Helander Foundation; 1994 Pětiletá cena finského státu / The Finnish State Award for 5 years; 1991 Jednoroční cena finského státu / The Finnish State Award for 1 year; 1989 Jednoroční cena finského státu / The Finnish State Award for 1 year; 1991 Finská kulturní nadace / The Finnish Cultural Foundation V / E: 2001 Harbourfront Centre, Toronto; American Photobiennial, Houston; Triangle Gallery, Calgary; Galerie Ferronerie & Espace Huit Novembre, Paříž / Paris; 1999 2. trienále finského umění / 2nd Triennial of Finnish Art, Síň umění / Helsinki Art Hall, Haus am Waldsee, Berlin; Odrazy, Současné finské umění v České republice / Reflections, Finnish Contemporary Art in Czech Republic, Praha / Prague, Plzeň, Ostrava; Mingei International Museum, San Diego; 1998 American Craft Museum, New York S / C: Kiasma, Finské muzeum současného umění / Finnish Museum for Contemporary Art; Finský parlament / Parliament of Finland; Parlament Evropské unie / Parliament of the European Union; Muzeum umění Rovaniemi / Rovaniemi Art Museum; Městské muzeum umění, Helsinky / Helsinki City Art Museum; Finská ambasáda / Embassy of Finland, Tokio / Tokyo; Alvar Aalto Museum, Jyväskylä A: Ruoholahdenranta 1 E 74, 00180 Helsinki, Finland, eeva-liisa.isomaa@pp.inet.fi | |