Annu Vertanen
Finsko I Finland
1960
Annu Vertanen Finsko I Finland 1960 | |
| ANNU VERTANEN |
Mé obrazy jsou syntézou věcí, které mne dojímají, ale důvody pro jejich tvorbu vycházejí z mého vlastního života. Každodenní život a úryvkovitý svět se svými proměnlivými hodnotami pro mne má nezměrný význam. Cyklem grafik Můj dům se do tohoto tématu nořím hlouběji. Kromě barev je v mých obrazech podstatným prvkem čas. Byla bych ráda, kdyby se divák zastavil a pozoroval čas ve dvourozměrném obrazu; obraz se tak stává ostřejší a lépe vymezený, událost není ukončená. Faktor času mne zajímá natolik, že jsem podnikla experimenty s užitím záběrů z videa jako součásti umělecké tvorby. Jako stimulující jsem shledala kombinování věcí, které nevypadají, že by k sobě navzájem patřily, že by byly schopny vytvořit nový způsob pozorování. Jsou-li kombinovány s dvourozměrnými obrazy mohou obraz a zvuk nabídnout mnoho vzrušujících možností, jako například vnést do instalace mnohem konkrétnější detaily nebo intenzivnější atmosféru. Dalším důvodem těchto experimentů je reakce na obvyklý způsob vystavování (předvádění) umění. Uvědomila jsem si, že teď už nedělám jen tisky, ale pracuji na koncepci grafiky. Moje pojetí tvorby se postupně změnilo a já se začala zajímat o výzkum samotného procesu. Postup otiskování grafiky je plný významů a zčásti dokonce se stal obsahem mé tvorby. |
|
My images are syntheses of the things that move me, but the reasons for creating them come from my own life. Everyday life and the fragmented world with its altered values are meaningful to me. The print series 'My House' has brought me deeper into the theme stated above. Besides colour, time is an important element in my images. I would like the viewer to stop and observe time in a two-dimensional image; the image becomes sharper and better defined, the event is unfinished. The time factor interests me so much that I have carried out experiments using video images as a part of my artwork. I find it stimulating to combine things that do not seem to belong together, to be able to create new ways to see. A video image with a soundtrack can offer many exciting possibilities when combined with two-dimensional pictures; for example, it may bring in more specific details, or create a more intense atmosphere in the installation. Another reason for these experiments is to reflect on the conventions of exhibiting (showing) art. I have noticed that I do not so much only make prints any more, but deal with the concept of printmaking. My point of view has gradually changed, and I have become interested in researching the process itself, from the inside. The process of printmaking seems to be significant and has even become a part of the contents of my work. | |
| HANNU CASTRÉN DŘEVORYT MEZI OSOBNOSTÍ A SVĚTEM |
Annu Vertanenová původně studovala malířství, ale po ukončení studia se stále více zajímala o grafickou tvorbu a vedle maleb ovlivněných expresionistickým viděním světa se začala věnovat také dřevorytu. V roce 1986 absolvovala kurs dřevorytu, pořádaný americkou grafičkou Karen Kuncovou při grafickém workshopu v Jyväskylä. Tento kurs byl pro Annu Vertanenovou začátkem zcela nové cesty uměleckého projevu. Nalezla v dřevorytu tak dokonalý prostředek pro vyjádření svého malířského cítění, že štětce a plátno opustila navždy. Vertanenová mohla začít tvořit bez obav, zda jako malířka bude moci dostatečně obhájit vlastní uměleckou identitu prostřednictvím dřevorytu, který je sice respektovanou uměleckou technikou, ale přesto je považován za velmi archaický. Karen Kuncová ve svém kursu vyučovala dřevoryteckou techniku, v níž jsou všechny barvy tištěny z jednoho bloku. Tato technika zásadně racionalizuje pracovní etapy a dává tvůrcům, jako je Vertanenová, příležitost zaměřit se nejen na polychromii, ale i na vlastní výraz. Vertanenová také ve dřevorytu nalezla cosi, co do něj původně ani nepatří. Odhalila téměř přímou, ale dosud nezjištěnou příbuzenskou linii mezi ním a mezzotintou. Uspořádání barev se Vertanenová učila od starých mistrů lazury a vytvořila svou vlastní duchovní impresi jemně uspořádaným vrstvením barev. Vertanenová odmítla ostrou ryteckou linii a přiklonila se ke druhému extrému. Její díla se vyznačují nelineárním šerosvitem, hledají vlastní prostorovou dimenzi. Přirozená živost dřevorytu, jeho vrtkavost i povrch a absorpce papíru zvyšují intenzitu barev, světla a prostoru. Již po léta je hlavním námětem tvorby Annu Vertanenové zmatení jednotlivce stojícího před neřešitelným tajemstvím světa. Vertanenová přizpůsobuje svou ideu emocím univerzálního ticha a prostoru pro meditaci. Ty bychom mohli přirovnat k atmosféře vytvářené samotným dřevorytem - seriózní technikou, která v rukou tvůrce pozemsky odhaluje vlastní nehmotnou dimenzi. Jako znalkyně orientální filosofie Vertanenová nezavrhuje vzájemný vztah individua a obrazu. V protikladu k úběžníku sahajícímu až do nejskrytějších hlubin pracuje s vizuálními prvky, které patří do osobního prostoru příjemce. Tyto prvky se na pohled zdají být pouhou rukodělnou tvorbou - někdy připomínají háčkované stuhy či komické dekorace. Na pozadí, dominujícím celému obrazu a jeho nadpřirozenému charakteru, v nich však rozeznáváme jakoby ručně zpracovaný lidský cit. Nekonečno a ticho potřebují zemskou přitažlivost a ruch každodenního života, aby vůbec mohly existovat. Ve svém nejnovějším cyklu Můj dům: kuchyňské dekorace spojuje Vertanenová stránku fyzickou i metafyzickou. Více než dřív, nebo alespoň mnohem konkrétněji, však zdůrazňuje stránku fyzickou. Do běžných domácích tkanin vkládá nádech meditace, který bychom mohli považovat za syntézu a vyvrcholení duchovního obsahu její umělecké tvorby. Vertanenová tiskne dřevoryty jak olejovými, tak i vodovými barvami podle tradiční japonské dřevorytecké techniky. Do svého díla začleňuje reflexní papír i perly, při tvorbě svých miniaturních plastik používá silikon a věnuje se také videoartu. Nové výrazové prostředky přesto nikterak nezpochybňují význam jejích dřevorytů, spíše jsou ve spojení s nimi prezentovány. Ve svých začátcích se Vertanenová snažila vymanit ze zajetí myšlení parazitujícího na grafické tvorbě, která sebeironicky zdůrazňuje význam metody pro sebe samu. Pro Vertanenovou nemá vysoká technická zdatnost žádný význam v případě, že tvůrce nemá co říci. Spokojenost s pouhou technickou dokonalostí má tedy pro grafika touž hodnotu jako čisté plátno pro malíře. Vztah osobnosti a světa je hlavním tématem tvorby Annu Vertanenové a za univerzálního nositele tohoto tématu si zvolila dřevoryt, jehož výrazové možnosti dřímaly nevyužity po celá staletí. |
| WOODCUTS BETWEEN THE SELF AND THE WORLD |
Annu Vertanen originally studied painting, but graphic art increasingly began to interest her after graduation. She began to produce woodcuts alongside her expressionist paintings. In 1986 she attended a woodcut course given by the American graphic artist Karen Kunc at the Jyväskylä graphic workshop. For her, the course meant an entirely new beginning as an artist. She found the means by which it was possible to place a painter's personality into a woodcut so perfectly that brushes and canvases could be abandoned completely. Her artist's background was certainly also of assistance in the woodcut renewal phase, because it allowed her to embark without preconceived attitudes on an experimentation of how a painter finds her creative identity in wood engraving, which is both respected and yet held to be so very archaic. In her course, Karen Kunc taught a woodcut technique in which all the colours are printed with one plate. The technique radically rationalised the work stages of the woodcut method and gave to artists such as Vertanen the opportunity to focus both on polychromaticism and their own subjective expression. Vertanen also found in wood engraving something that ought not in fact to have been there. She found an almost direct yet undetected ancestral link between the woodcut and the mezzotint. In the proofing order of colours, Vertanen learned from the old lazure painters and created a spiritual impression with her finely tuned layering of colours. Vertanen rejected the sharpness of the engraving trace and advanced to the other extreme. Her proofs emphasise lineless chiaroscuro, seeking the spatial dimension. The woodcut's naturally living, even capricious, surface and the absorbent paper heighten the intensity of colour, light and space. Vertanen's major theme for years now has been the confusion of the individual on the edge of the unresolved mystery of the world. She tunes thought into the emotion of universal silence and the space of meditation, which could be called the ambience created by wood engraving. A technique considered to be serious and worldly reveals its immaterial dimension in the artist's hands. Well-versed in oriental philosophy, Vertanen does not reject the individual and his or her relationship with the image. As a counterforce to the vanishing point that stretches into the innermost depths, she sets visual elements that obviously belong to the viewer's own space. In appearance they are like hobby-craft structures, crocheted braids or even a bit like humorous decorations. Alongside the background that dominates the scale of the picture and its supernatural character, one recognises in them hand-crafted human sensitivity. Infinity and silence require the gravity of the earth and the bustle of everyday life in order to make themselves felt. In her latest series My house: kitchen decoration Vertanen links a person's physical and metaphysical states to each other, but she now emphasises the former more than before, or at least more concretely. From basic household textiles she refines the design of meditation, which could be considered as the synthesis and one culmination of the spiritual content of her art. She produces woodcuts with both oils and watercolours according to the Japanese woodcut tradition. She may incorporate into her proofs materials such as reflecting paper and pearls. She has used silicone in her miniature sculptures and she has made several videos. New forms of expression do not, however, call into question her woodcuts; rather they are presented in connection with them. For the very beginning Vertanen has sought to dismiss from her thinking that parasite of graphic art which self-ironically stresses the importance of method for its own sake. For Vertanen, high technical accomplishment is nothing if the artist has nothing to say. Satisfaction with mere technical niceties thus means for a graphic artist the same as a tabula rasa does for a painter. The relationship of the self and the world is the theme of Annu Vertanen's art, and the versatile communicator of this theme has found the woodcut and its expressive possibilities, which have slept unused for centuries. |
| EXPOZICE: EXPOSITION: | Můj dům: zkušenosti s tapetou / My House: wallpaper experiences, 2001, dřevoryt, instalace / woodcut, installation, každý 90 x 180 each; Autoportrét jako Sára a Lila / Self portrait as Sara and Lila, 2000-01, video, nepřímý kamenotisk / video, offset lithography |
 | |
| N / B:9. 3. 1960 Imatra V / Edu:Škola umění Kankaanpää / Kankaanpää Art School, Institut výtvarných umění Lahti / Lahti Fine Art Institute P: Polytechnika Jižní Karélie / South-Carelian Polytechnic, Imatra, Lappeenranta; Institut výtvarných umění Lahti / Lahti Fine Art Institute G & S: Finský stát / The State of Finland; Finská kulturní nadace / The Finnish Cultural Foundation; Nadace Sasakawa / Sasakawa Foundation, Kordelin Trust; ELFA Grant, Grafikens Hus, Švédsko / Sweden O / A: 2000 IV. mezinárodní bienále grafiky pobaltských zemí / IV International Biennial of Graphics of the Baltic Sea Countries, Kaliningrad-Königsberg; 1999 Ex aequo, Mezinárodní trienále dřevořezu a dřevorytu / International Triennial Woodcut and Wood Engraving, Banská Bystrica; 1997 Cena / Prize, Intergrafia, Katovice / Katowice; 1994 Mezinárodní trienále grafiky / International Print Triennial, Krakov / Cracow; Cena Anny Nordlanderové / Anna Nordlander Prize, Museum Anna Nordlander, Skelleftea, Švédsko / Sweden; 1992 Grand Prix, Mezinárodní trienále dřevořezu a dřevorytu / International Triennial Woodcut and Wood Engraving, Banská Bystrica; Cena / Prize, Tallinské trienále / Tallinna Triennal, Estonsko / Estonia; 1991 Grand Prix, Intergrafia, Katovice / Katowice; 2. cena / 2nd Prize, Nordisk kunst, Arhus, Dánsko / Denmark; Cena / Prize, Mezinárodní bienále grafiky / International Print Biennale, Sapporo V / E: 2001 Bienal de San Juan del Grabado Latinoamericano y del Caribe, Portoriko / Puerto Rico; Europrint, Falu triennalen, Falun; 1998 2. mezinárodní trienále grafiky Inter-Kontakt-Grafik / 2nd International Triennial of Graphic Arts, Praha / Prague; 1998 Současná finská a švédská grafika / Contemporary Printmaking from Finland and Sweden; 1997 Fayeweather Gallery, University of Virginia, USA; Site Lines, University of Alberta Museum, Edmonton S / C: Muzeum umění Kiasma / Kiasma Art Museum, Helsinki; University of Alberta Museum, Edmonton; Bayly Art Museum, University of Virginia, USA; Museum Anna Nordlander, Skelleftea, Švédsko / Sweden P & M: Grapheion 1/99 A: Niskakoskenkatu 7, FIN-55400 Imatra, Finland, tel: +358(5)472 6419, annu.vertanen@mail.scp.fi |